DPS Ondřejov: Jedeme dál s novým týmem a novou energií

Image
Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov se ani během pandemie nezastavilo. „V posledním roce navíc proběhla obměna terapeutického týmu a nyní jsme stabilní a připraveni být oporou všem pacientům, kteří naši pomoc potřebují,“ říká primář Michal Risler, který společně se svým novým mladým týmem přinesl do zařízení tolik potřebnou novou energii…
Pane primáři, kdo se na vás může obrátit a požádat vás o pomoc?
Zaměřujeme se na dvě skupiny. První jsou pacienti s psychotickým onemocněním, kteří potřebují komplexní péči psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Jsme schopni připravit program na míru každému takovému pacientovi podle jeho potřeb. Kromě průběžného denního stacionáře nabízíme více než deset terapeutických skupin a programů včetně arteterapie a jógy.
„Myslím si, že tímto záběrem služeb jsme jedineční i v prostředí hlavního města.“
Další skupinou jsou pacienti se závislostí na alkoholu, kterým nabízíme jako jediní v republice alternativu k léčbě v nemocnici, a to šestitýdenní stacionář. Na něj navazují doléčovací skupiny, kam pacienti docházejí měsíce, někdy i roky, aby si abstinenci udrželi. Nově do této léčby přijímáme i maminky s malými dětmi, které mohou během docházení na stacionář bydlet v nedalekém dětském centru, kde je jim během léčby o děti profesionálně postaráno.
Jak podle vás ovlivnila pandemie vaše pacienty, …ale i celou společnost?

Bohužel zatím vidím spíše negativní důsledky související s dlouhodobou společenskou izolací. Ta působí na naprostou většinu lidí nepříznivě.

V případě pacientů s psychotickým onemocněním je toto působení na první pohled neviditelné. Většina z nich má dlouhodobě sklony se od společnosti izolovat a teď už rok slyší rady, že by se měli izolovat ještě více. Mají čím dál větší tendenci zavírat se doma a nevycházet. Ani ne ze strachu před nemocí, ale spíše následkem obecného strachu, který se šíří ze sdělovacích prostředků. Naším úkolem je zabránit, aby ke zhoršení jejich stavu došlo, nabídnout jim pomoc a možnost se pravidelně scházet v rámci terapií, a to v bezpečném prostředí. Musíme je prostě z té izolace vytáhnout. Zhoršení jejich stavu v izolaci by pro ně mohlo mít tragické následky. 

U druhé skupiny našich pacientů, se závislostí na alkoholu, se projevuje narůstající trend domácího „pití“. To je nebezpečné v tom, že nepodléhá často žádné vnější kontrole, přitom závislost je velmi často spojena právě se ztrátou kontroly nad tím, jak často a jak moc tito lidé pijí. Projevuje se to obecně ve zvýšeném zájmu o léčbu závislosti a lůžka ve většině léčeben a nemocnicích jsou beznadějně obsazená. Stacionář je tedy dostupnou alternativou.