Tři nejčastější otázky, které dostáváme:

1. Jak se rozpozná člověk s neurotickými problémy od lidí s psychotickou poruchou?

Říká se, že lidé s neurotickými úzkostmi, strachy apod. se dokáží celkem normálně pohybovat v přirozeném životě, zatímco lidé s psychotickými problémy (halucinace, bludy, atd.) v jejich zakletém zámku bydlí a tudíž vše, co prožívají je pro ně skutečností.

A tudíž se čím dál tím více vzdalují okolní realitě – vypadávají ze školy, konflikty s rodiči apod.

2. Jaká je tedy pomoc lidem s tzv. neurotickými problémy a jak pomoci lidem, kteří zažívají hlubší psychotické prožitky?

U neurotických či psychosomatických obtížích je jednoznačnou odpovědí cílená psychoterapie, ať individuální či skupinová. Na překlenutí prvotního kritického období je možno na krátkou omezenou dobu nasadit lehká psychofarmaka.

U lidí s psychotickými problémy je mnohdy třeba psychofarmaka podávat delší čas, třeba několik týdnů, aby emočně byli přístupni dalším psychoterapeutickým, psychosociálním a jiným aktivitám.

3. Tito lidé budou prožívat své problémy po celý život a budou odsouzeni k neustálému užívání psychofarmak?

Každý člověk je samostatné individum a každý má svůj vlastní příběh, takže nelze předem předpovědět, jak se jeho život bude vyvíjet. Záleží na mnoha vstupních faktorech, tj. rodinné zázemí, terapeutické prostředí, problémy v adolescenci, zkušenost s psychoaktivními látkami, atd. Takže pro každého človíčka je třeba vytvořit individuální terapeuticko- rehabilitační plán, který odpovídá jeho aktuálním problémům a potřebám. Tento plán lze samozřejmě v průběhu času dle aktuálního vývoje různě proměňovat.